Kůrec

LES! Kolik krásy a ušlechtilosti skrývá toto slovo ! Kolik nepopsatelných zážitků vám poskytne procházka touto vznešenou katedrálou, kdy kráčíte pod majestátními korunami staletých velikánů a posvátné ticho ruší jen výkřik sojky. Les - příbytek mnoha rostlin a živočichů, zdroj čistého vzduchu a klestí.
Předpokládáme, že jako správní hoši a dívky víte, jak se v lese chovat. Nerozděláváte oheň , nekřičíte, nelámete větve, neničíte porost a nemyjete v lesní studánce kotlík saponátem. A je jistě v pořádku, že vytýkáte tyto věci těm ”táborníkům”, kteří tak činí. Jedině důsledným dodržováním těchto pravidel lesy zůstanou zachovány nám i našim potomkům dlouho zdravé a zelené.
Les má i tak dost přirozených nepřátel, z nichž ten nejhorší je kůrec. Nechceme Vás touto hrou nabádat k boji proti kůrci, to ponecháme odborníkům – lesníkům. Pro ty z vás, kteří by se chtěli někdy lesníky stát, to však bude dobrá příprava na budoucí povolání.
Pro hru je vhodný řídký, nepříliš vzrostlý les, vítána je přítomnost malých stromků, tzv. školky, ale objedeme se i bez ní. Nebudeme se ani omezovat typem lesa – proti kůrci lze bojovat v lese listnatém, jehličnatém i smíšeném. Nejprve je třeba si vymezit prostor, na němž budeme hrát, většinou postačí plocha přibližně 100 x 300 metrů; zdatnější nebo početnější družiny mohou hrát i na větším území. Tento obdélníkový prostor po obvodu ověšte barevnými fáborky, které pak po sobě nezapomeňte uklidit, abyste v lese nedělali nepořádek. Tím je příprava skončena a hurá do toho!
Družina se rozdělí do dvou skupin, z nichž jedna představuje Kůrce a druhá Lesníky. Kůrci postupují lesem a imitují škodlivou činnost kůrce tak, že sekyrkami a noži odstraňují ze stromů kůru až do výše postavy. Je-li takto ”napadený” strom oholen kolem dokola, uváže jeden ze skupiny kolem kmenu provázek a táhne jej k dalšímu stromu, který mezitím jeho kolegové ”napadli”. Postupně provázkem spojuje všechny ”napadené” stromy jako kdyby navlékal korále. Je třeba, aby Kůrci měli provázku řádnou zásobu, ovšem pozor! - největší povolená délka jednoho kusu provázku je 15 metrů. Protože skutečný kůrec přelézá vždy ze stromu na ten sousední, musí družstvo Kůrců postupovat stejně systematicky – je tedy zakázáno těkat po lese a např. náhodně ”napadat” izolované, osaměle stojící stromy. Plocha napadená Kůrci musí být celistvá a každý z ”napadených” stromů musí být pevně spojen provázkem alespoň s jedním dalším ”napadeným” stromem. Spojit provázkem ”napadený” a zdravý strom není povoleno. Už z dálky by měla být činnost Kůrce pěkně vidět.
Lesníci postupují stejně důkladně. Jedinou obranou proti kůrci je zabránit mu v dalším šíření a toho lze dosáhnout jedině tak, že mu odřízneme cestu od dalších stromů. Lesníci proto musí sekyrami a pilami vytvářet v lese holá prostranství, která Kůrec nemůže ”přeskočit”, protože mu to nedovoluje délka provázku. Lesníci se tedy musí snažit izolovat Kůrce na území, které již napadl a při vytváření průseků v  porostu důvtipně kombinovat, aby jim Kůrec nějakou skulinou nepronikl a nezačal páchat škodu na zatím nezasažených stromech. Zároveň, pokud jim to čas a síly dovolují, odstraňují již ”napadené” stromy.
Pokud padající strom zasáhne někoho z družiny, je dotyčný hráč z  další hry vyloučen a jeho skupina je tak oslabena. Zasažený se musí odebrat za hranici vymezenou fáborky, kterou hráči, kteří jsou stále ve hře, naopak nesmějí překročit.
Hra končí v okamžiku, kdy je Kůrec izolován a nemůže se již dále šířit. V takovém případě se spočítají všechny stojící stromy a prostým porovnáním zdravých a ”napadených” je určen vítěz.