Na archeology

Jistě jste již na výpravě navštívili nějaký starý hrad, zámek nebo zříceninu. Dýchla na vás historie starých stěn, které jsou již po několik století opuštěné. Vždycky tomu tak nebylo (na hradech i v podhradí kypěl čilý ruch a obchod, případně rytířská klání). Nemyslete si - tyto doby již jsou sice dávno minulostí, ale přesto k nám promlouvají přes hranice věků a mají nám co sdělit i dnes. Znát historii svého národa by mělo být osobní ctí každého správného hocha i dívky. Dobové předměty, které se zachovaly, vyprávějí o životě našich předků, o jejich zvycích a každodenních radostech. Viděli jste nějaké nálezy v hradních sbírkách nebo národopisném muzeu? Jistě přisvědčíte, ža ano. Napadlo vás však někdy, jak se tyto předměty podařilo uchovat po tak dlouhou dobu zdánlivě neporušené? Jistě, mnohdy tomu přispěla šťastná shoda okolností, ale občas museli zasáhnout odborníci, které nazýváme archeology. Díky těmto lidem můžeme obdivovat četné nálezy, které podávají svědectví o naší minulosti. Divili bychom se, s jakou trpělivostí doslova ze zlomků skládají mozaiku, která byla krásným křišťálovým pohárem, koňskou podkovou nebo popravčím mečem, jež pak obdivujeme ve vitríně.
Stát se skutečným archeologem vyžaduje mnoho let studia a odborných znalostí. Vžít se však alespoň na okamžik do jejich práce - to si můžete vyzkoušet v naší hře. Upozorňujeme, že se nebude jednat o skutečnou archeologii, neboť všechny historické předměty a poklady jsou majetkem státu a neohlášení jejich nálezu je velmi přísně postihováno! Vaším amatéreským "výzkumem" byste totiž mohli vážně poškodit některé opravdu cenné relikvie.
Tak tedy: v určený den se odebere vůdce na místní hřbitov, kde vybere náhodně nekolik hrobů a jejich pomníky natře barvou tak, aby se nedalo přečíst, kdo v hrobě leží. Večer nebo lépe v noci, když je úplná tma, vydá se družina vyzbrojená archeologickým náčiním a nářadím (krumpáče, lopaty hrubé pytle na sběr nálezů, baterky, švihadla, rukavice atp.) na hřbitov. Za světla tlumených lamp nejde hroby, které vůdce označil černou barvou a začne kopat. Do připravených pytlů dávají vše, co v hrobě najdou - kromě hlíny pochopitelně. S plnými pytli se vydají do klubovny, kde své nálezy vybalí na stůl a vzájemně je porovnávají. Pokouší se rovněž uhádnout, kdo v hrobě byl - zdali muž nebo žena, dítě, jejich stáří, váhu výšku apod. Vůdce, který si údaje z pomníku opsal před jeho začerněním, zná správnou odpověď a tak přiděluje body jednotlivým "archeologům".